GP Brazílie má již třetí rok v řadě nádech jedinečnosti. Při závodě v Sao Paulu se rozhoduje o titulu mistra světa. Letos byla situace před brazilskou velkou cenou obzvláště napínavá. Mistrem světa se mohli stát Lewis Hamilton, Fernando Alonso (oba McLaren-Mercedes) a Kimi Räikkönen (Ferrari). Bodové rozdíly mezi nimi byly před závodem minimální a tomu odpovídala atmosféra na okruhu během kvalifikace i v zákulisí. Nakonec se potvrdily papírové předpoklady a oba vedoucí týmy se podělily o první dvě řady. Pole-position si stejně jako před rokem vyjel domácí závodník Felipe Massa, s nímž se do první řady zařadil Lewis Hamilton, ve druhé řadě stáli další rivalové, Kimi Räikkönen a Fernando Alonso.
Velkou neznámou byly pneumatiky. Bridgestone přivezl do Brazílie měkkou a super měkkou směs, ale asfaltový povrch s podobnými vlastnostmi jako ve Spa-Francorchamps dělal především u měkčí směsi jezdcům nemalé problémy již v trénincích i v kvalifikaci. Těsně před startem připustil Hirohide Hamashima, že pneumatiky Bridgestone by mohly o něco lépe vyhovovat monopostu Ferrari. Současně naznačil, že očekává u některých týmů z důvodu nižší životnosti super měkké směsi strategii až na tři zastávky.
Na startovní rošt se postavilo pouze 21 jezdců. Adrian Sutil, který v kvalifikaci dosáhl 21. čas, vyjížděl do velké ceny z boxů. Ihned po zhasnutí červených světel dopředu skvěle vyrazil Kimi Räikkönen, ale Felipe Massa z pole-position po krátkém zaváhání rychle navedl své Ferrari do ideální stopy a jeho finský kolega musel před první zatáčkou zůstat zpět. Tím zbrzdil Lewise Hamiltona, čehož využil Fernando Alonso a postoupil na třetí místo. Vedoucí muž průběžného pořadí si to ale nenechal líbit a ještě během úvodního kola zaútočil na úřadujícího mistra světa. Riskantní manévr mu nevyšel, souboj prohrál a navíc se propadl až na osmé místo.
Napínavé situace se odehrávaly i v hloubce startovního pole. Giancarlo Fisichella (Renault) se dostal mimo trať, ale při návratu nešetrně zkřížil dráhu Sakonu Yamamotovi (Spyker). Oba jezdci natolik poškodili své vozy, že museli závod vzdát. Ulitým startem si zkomplikoval život Rubens Barrichello, kterého sportovní komisaři potrestali povinným průjezdem boxovou uličkou. Pro domácího pilota to stejně byla jen labutí píseň, protože ve 42. kole při nájezdu do boxů mu totálně zkolaboval motor. Cílovou rovinku zahalila na několik desítek vteřin neproniknutelná bílá clona a pro Barrichella defekt představoval předčasné loučení s nejhorší sezónou v jeho patnáctileté kariéře pilota formule. Letos nezískal ani jeden mistrovský bod. Pro Hondu znamenala GP Brazílie dvojité zklamaní, protože ani Jenson Button nespatřil šachovnicový praporek.
Ale zpátky na trať. Od počátku začala obě Ferrari vedená Felipem Massou ujíždět konkurenci. Fernando Alonso se sice pokoušel udržet s nimi kontakt, leč marně. V 10. kole ztrácel šest vteřin, v 17. kole 11 vteřin a odstup dále narůstal. Smolný závod prožíval Lewis Hamilton. Nejenže se mu příliš nepovedl start do závodu, ale v osmém kole se navíc objevila nečekaná technická závada na řazení, která jej vrhla až téměř na konec startovního pole. Odsud se začal prokousávat zpátky a postupně předjížděl jednoho jezdce za druhým. Tým změnil jeho strategii zde dvou na tři pit-stopy, aby mohl po delší čas s lehčím vozem postupovat kupředu. Hamiltonovi se však nedařilo této výhody plně využít a s přibývajícím časem se pomalu rozplýval jeho sen o titulu.
Felipe Massa udržoval konstantní náskok před Kimim Räikkönenem v rozmezí dvou až tří vteřin. První pit- stop obou jezdců, který absolvovali ve 20., resp. 21. kole nic na situaci neměnil. Naopak se život zkomplikoval Fernandu Alonsovi, který musel ve 33. kole přepustit třetí pozici Robertu Kubicovi na rychlém, ale jak se později ukázalo díky strategii na tři zastávky také výrazně lehčím BMW Sauberu. Tímto manévrem polský závodník poprvé v závodě posadil Kimiho Räikkönena na mistrovský trůn. Do konce ale ještě zbývalo dlouhých 38 kol.
Blížila se polovina závodu a o vítězství Ferrari pochyboval málokdo. Nezodpovězenou zůstala pouze otázka, zde se podaří Lewisi Hamiltonovi stáhnout ztrátu a postoupit na páté místo, které by mu ještě za dané situace zajišťovalo titul. Zatím se pohyboval mimo bodované pozice. Podobnou stíhací jízdu jako Hamilton předváděl Heikki Kovalainen. Ve 38. kole však byl na výjezdu ze Senna-S se svým Renaultem příliš rychlý a poměrně tvrdě narazil do bariéry. Drama se odehrávalo nejen na trati, ale také v boxech. Velmi dobře jedoucí nováček Kazuki Nakajima (Williams) nezvládl zcela přesně první zastávku a narazil do dvou svých mechaniků. Jeden z nich musel být s poraněnou nohou ošetřen.
Rozhodující moment pro vývoj v závodě i v šampionátu nastal v 50. kole. Felipe Massa zamířil podruhé k mechanikům. Ti mu sice bezproblémově doplnili palivo a přezuli vůz na super měkké pneumatiky, jenže Kimi Räikkönen zůstal podle očekávání na trati o čtyři kola déle. Ta mu stačila k tomu, aby nejprve smazal Massův nepatrný náskok, který se již ve 44. kole ztenčil díky Brazilcově drobné chybě při nájezdu do cílové rovinky, a poté si vytvořil sám náskok dostatečný k tomu, aby převzal vedení. Pořadí mezi jezdci Ferrari se až do konce závodu nezměnilo a znamenalo pro finského jezdce vítězství a současně první titul hned v první sezóně pro italskou stáj.
Na trati se ovšem ještě chvíli bojovalo. V 57. kole bylo pořadí na bodovaných místech následující: Kimi Räikkönen, Felipe Massa (ztráta 3 vteřiny), Robert Kubica (36), Fernando Alonso (47), Nick Heidfeld (54), Nico Rosberg (56), Jarno Trulli (60) a Lewis Hamilton (61). Britský pilot McLarenu měl ovšem před sebou ještě poslední pit-stop. Ani po něm nehodil flintu do žita, na lepší jak sedmé místo to ale nestačilo. Současně toto umístění v cíli pro něj znamenalo rozloučit se po vynikající premiérové sezóně s možností stát se nejmladším mistrem světa v historii formule 1. Nezvykle tvrdý souboj se rozehrál o čtvrtou pozici. Tu nejprve držel Nick Heidfeld, ale při útoku Nica Rosberga v 61. kole oba jezdci vymetli okraj dráhy, čehož využil Robert Kubica. Ani jemu ovšem nebylo toto umístění v cíli souzeno, protože v samotném závěru jej předstihl bojovně jedoucí Nico Rosberg a zajistil si tak nejlepší umístění v sezóně. Současně tím definitivně potvrdil čtvrté místo svého týmu Williams v Poháru konstruktérů.
Vedle Lewise Hamiltona zůstaly oči pro pláč Fernandu Alonsovi a vlastně celému týmu McLaren-Mercedes. Odstupující mistr světa sice vystoupal společně se šťastnou dvojicí Ferrari na pódium, ale při rovnosti bodů i počtu vítězství v sezóně byl díky menšímu počtu druhých míst v interním souboji s Lewisem Hamiltonem prohrávajícím. O mistru světa 2007 se rozhodlo tím nejtěsnějším způsobem. Mezi třemi nejúspěšnějšími byl rozdíl jediného bodu.
Konečné výsledky GP Brazílie
Poz. Jezdec Vůz/Tým Čas
1. Kimi Räikkönen Ferrari F2007 1:28:15,270
2. Felipe Massa Ferrari F2007 +0:01,493
3. Fernando Alonso McLaren-Mercedes MP4-22 +0:57,019
4. Nico Rosberg Williams FW29 - Toyota +1:02,848
5. Robert Kubica BMW Sauber F1.07 +1:10,957
6. Nick Heidfeld BMW Sauber F1.07 +1:11,317
7. Lewis Hamilton McLaren-Mercedes MP4-22 - 1 kolo
8. Jarno Trulli Toyota TF107 - 1 kolo
9. David Coulthard Red Bull RB3 – Renault - 1 kolo
10. Kazuki Nakajima Williams FW29 - Toyota - 1 kolo
11. Ralf Schumacher Toyota TF107 - 1 kolo
12. Takuma Sato Super Aguri SA07 - Honda - 2 kola
13. Vitantonio Liuzzi Toro Rosso STR-02 - Ferrari - 2 kola
14. Anthony Davidson Super Aguri SA07 - Honda - 3 kola
Závod nedokončili:
15. Adrian Sutil Spyker F8-VIIB – Ferrari - 28 kol
16. Rubens Barrichello Honda RA107 - 31 kol
17. Heikki Kovalainen Renault R27 - 36 kol
18. Sebastian Vettel Toro Rosso STR-02 - Ferrari - 37 kol
19. Jenson Button Honda RA107 - 51 kol
20. Mark Webber Red Bull RB3 - Renault - 57 kol
21. Sakon Yamamoto Spyker F8-VIIB – Ferrari - 69 kol
22. Giancarlo Fisichella Renault R27 - 69 kol
Nejrychlejší kolo: Kimi Räikkönen (Ferrari) 1:12,445 min v 66. kole
neoficiální pořadí
Svět motorů
Auto Tip
